Peismista × Optimista
Jistě většina z nás chápe, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou. Psychologové Vám ukáží obrázek podobný tomu, který můžete po kliknutí vidět níže a zjistíte sami zda vidíte spíše "vpřed" či "vzad".
Můžet si také doma naplnit do poloviny sklenici vodou a přemítat, zda vidíte spíše vodu, nebo vzduch. Přesnějí řečeno zda vnímáte plnost, či prázdnotu. Pro optimistu bude sklenice z půlky plná, pro pesimistu z půlky prázdná.
Možná by se dalo říct, že optimista hledá cestu a pesimista problém, ale toto pojetí je velmi hodně zjednodušené. Můžete soudit, co je lepší, nebo také přemýšlet, zda není výhodné být na půli cesty mezi optimistou a pesimistou. Jednou jsem četl velmi moudrou myšlenku a pamatuji si ji dodnes: "Opatrnost, je větší částí odvahy", a můžeme dodat: "neboť hrdinů jsou plné hřbitovy".
Je zcela na nás samých, zda se rozhodneme být optimistou, pesimistou, nebo jít střední cestou, být si více vědom sám sebe a ovládat své myšlenky, city, emoce, spíše než jim podléhat či být jimi vláčeni. Tvrdit, že něco nejde, je jen odůvodněním, proč se vyhnout něčemu, co nám připadá jako nepřekonatelná překážka. Jedinou překážkou jsou nám naše omezení, mantinely a možnosti, které si dáváme my sami. Jsme to jen my, kdo rozhoduje o tom, jací budeme, jak budeme vnímat, myslet a co budeme vidět v jakém světle. Pokud Tě někdo nakopne do zadku, můžeš to brát jako urážku, nebo si uvědomit, že ten člověk, který Tě nakopnul, vlastně stojí až za Tebou. Pesimismus i optimismus je pohled na svět, to jak vnímáme světlo, které dopadá na naší sítnici a zobrazuje v mozku obrazy, to jaké emoce v nás tyto obrazy vzbuzují a my se rozhodujeme, jakou reakci zvolíme na tyto podněty. Naše reakce působí na lidi kolem nás a tím si tvoříme vlastní život, svůj svět. Kdo vlastně může za naše problémy?
Na závěr, pokud jste vydrželi číst až do těchto míst, nezapomeňte si také přečíst opravdu úžasný vtip.
Jedni manželé měli dvojčata, jejichž jedinou společnou vlastností byl vzhled. Když bylo jednomu horko, druhému byla zima. Když se jeden smál, druhý brečel. Jeden byl optimista a druhý pesimista. Jen tak ze zvědavosti zkusil tatínek experiment na jejich narozeniny. Tomu pesimistovi doslova naplnil pokoj všemožnými hračkami, zatímco optimistovi dal do pokoje hromadu koňského hnoje. Když se chlapci vrátili ze školy, šel se tatínek podívat, jak zareagují. Pesimista seděl v pokoji mezi hračkami na zemi a plakal. Tatínek se ptá, proč synek pláče. Synek povídá:
"Všichni mí kamarádi mi budou závidět. Budu si muset přečíst spoustu návodů k použití, než si budu moct začít hrát. Pořád budu potřebovat baterky a nakonec se všechny ty hračky porouchají."
Tatínek jde do druhého pokoje. Optimista radostí poskakuje na hromadě hnoje a zpívá si radostí. Tatínek se ptá proč. Synek odpovídá:
"Někde tady bude určitě poník!"
